Pět způsobů, jak rodiče mohou zachránit duše svých dětí
18.02.2019 09:12
Pět způsobů, jak rodiče mohou zachránit duše svých dětí

V tomto krátkém zamyšlení bychom chtěli vyzvednout pět konkrétních rozhodnutí a návyků, kterými rodiče mohou svým dětem připravit cestu do nebe. Rodiče, nikdy nezapomeňte: vaší hlavní povinností je přivést každého člena vaší rodiny do nebe, aby byli s Bohem, blahoslavenou Pannou Marií, anděly a svatými po celou věčnost.
1. Dejte je pokřtít brzy. Co nejdříve se postarejte o křest svého dítěte. V průběhu těhotenství mohou dobří rodiče udělat všechny předchozí přípravy tak, aby mohli dát dítě pokřtít rychle. Příprava na křest, papíry, kmotři, atd. - to vše se dá připravit ještě předtím, než se dítě narodí. Pamatujte na slova Ježíše o malém dítěti: "Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně, neboť takovým patří království nebeské."
2. Okamžitě se začněte modlit! Dítě můžeme přirovnat k houbě. Houba přirozeně absorbuje (obzvláště) kapaliny a obvykle vodu. Pokud však do houbičky dáváme špinavou vodu, tak špinavou i vyždímáme, pokud čistou, tak vyždímáme čistou.

Tříleté dítě může sledovat televizi a opakovat hloupé, urážlivé a vulgární slova nebo písničky. Když je to tak, proč by neměli rodiče vyplnit mysl, srdce i rty dítěte modlitbami k andělům, Panně Marii, Nejsvětější Trojici a k Nebeskému Otci? Proč dovolit, aby bylo dítě naplněné odpadem, a ne raději krásnými modlitbami?
3. Obětujte to. Rodiče, zveme vás naučit vaše děti krátké, ale tak důležité slovní spojení: "Obětuj to!" Znamená to vlastně využít každodenní kříže a utrpení, které Bůh sesílá na dospělé stejně jako na děti. Mnohé utrpení je zbytečné, protože není obětované Bohu. Proč neučit děti, i když jsou malé, obětovat bolest hlavy, zubů, horké či chladné počasí, pády, modřiny či říznutí se tak, aby toto utrpení mělo nekonečnou hodnotu? Mámo a táto, vy jste prvními učiteli, zejména v oblasti víry. Buďte věrní svému manželskému povolání!
4. "Milujte se navzájem jako jsem já miloval vás." Poslední a největší přikázání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista bylo přikázání lásky - milovat všechny tak, jak On miloval nás. Rodiče, kteří jsou požehnaní Bohem tak, že mají více než jedno dítě, by měli vyvinout společné úsilí milovat všechny své děti a jejich nesmrtelné duše. Ďábel se však vždy snaží zasít mezi nás semeno sváru, zmatek, žárlivost, rivalitu, porovnávání a podezření. Rodiče se musí celou svou vůlí snažit podporovat vzájemný respekt, pokoru, lásku a harmonii mezi svými dětmi.
Za každou cenu se musí rodiče vyhnout "kainovskému komplexu". Znamená to rozeštvávat jednoho sourozence proti druhému. Výsledkem toho je ošklivé ovoce srovnávání, rivality a žárlivosti často vedoucí k závisti, hádkám, nenávisti a zabíjení (není fyzickému tak alespoň v srdci).
Jak se "kainovskému komplexu" vyhnout? Jednoduchým prostředkem: vše to souvisí se spojením se s Bohem v modlitbě a jejími třemi rozměry v rodině.
Rodiče by se měli modlit za své děti;
rodiče by měli učit své děti modlit se;
a nakonec, rodiče by se měli modlit se svými dětmi.
Pokud se toto dělá, bude to jedním z nejúčinnějších prostředků, aby se zabránilo nepěknému, ale tak častému "kainovskému komplexu".
5. Učte je o Ježíšově skutečné přítomnosti. Dobří katoličtí rodiče, vřele vás zveme, abyste své děti učili tak brzy, jak se jen dá, o tom, co znamená "skutečná přítomnost" Ježíše ve mši svaté, konsekraci a sv. přijímání. Kromě toho, rodiče by měli své děti, i ty nejmenší, učit, kde je Ježíš v Církvi opravdu přítomen.
Jak to mohou rodiče úspěšně zvládnout? Nabízím vám různé návrhy:
a) Rodiče, pracujte na růstu své vlastní víry v Ježíše v Eucharistii - nikdo nemůže dát to, co sám osobně nemá.
b) Vysvětlete svým dětem, že nejdůležitější událostí týdne je účastnit se Nejsvětější oběti mše sv.v neděli, ale také se jí plně, vědomě a aktivně účastnit.
c) Úcta. Moderní svět už dnes ztratil smysl pro posvátno v kostelích. Rodiče musí své děti učit, že kostel je Božím domem a posvátným místem. Proto v přítomnosti Ježíše v Nejsvětější svátosti by se mělo usilovat o ticho, které podporuje modlitbu a úctu.
d) Pokleknutí. Rodiče by si měli kleknout pořádně, pravým kolenem na zem s rukama složenýma přes srdce, a měli by vysvětlit, proč se to dělá. Je to z úcty k Pánu pánů a Králi králů, který přebývá ve svém malém paláci v Nejsvětější svátosti oltářní. Králové se dítěti Ježíšovi klaněli v Betlémě, my se mu klaníme uctivým pokleknutím tady a teď. Pamatujte, že Ježíš, nyní přítomen v Nejsvětější svátosti, je stále Pán pánů a Král králů a stále je hoden chvály a uctívání. Toto se vyjadřuje pokleknutím.
e) Klanění Nejsvětější svátosti. Jedna z prvních básniček, které si pamatuji, že jsem se jako dítě naučil, souvisela s eucharistickou poklonou:

tak když jednoho dne zemřu, Pán neřekne, "kdo je to?"'
Rodiče by si měli vytvořit návyk občas se zastavit navštívit Ježíše, který je skutečně přítomen v Nejsvětější svátosti ve svatostánku. I když taková návštěva může trvat pět minut, Ježíše to velmi těší - jeho svaté srdce se raduje vždy, když ho navštívíme a vzpomeneme si na něj.
Na závěr, pokud chtějí rodiče brát svou povinnost být sv. Janem Křtitelem vážně a ukazovat cestu k Ježíši a vést děti po dálnici do nebe, pak se budou snažit zavést těchto pět praktických rad:
1) milost brzkého křtu;
2) modlitbu, která je klíčem do nebe;
3) hodnoty oběti a utrpení na úmysl;
4) lásku, žití lásky v rodině;
5) poklonu eucharistických Pánu, Králi králů a Pánu pánů,
růst ve víře, poznání a lásce k Ježíšovu chlebu života.
Otec Ed Broom
je oblátem Panny Marie. Pravidelně bloguje na Blogu O. Brooma.
Tento článek byl původně zveřejněn na CatholicExchange.com.
